Získávání dat pomocí aktivního obsahu

V porovnání s log soubory je měření návštěvnosti pomocí kousku Javascriptového kódu ukrytého na každé stránce poměrně novou záležitostí. I proto je asi hodně nejednoznačností v označování této metody – používá se pojem měřící tečka, javascriptové měření, měření pomocí aktivního obsahu, v anglických zdrojích nejčastěji Javascript Page Tags.

Stejně jako log soubory má svoje výhody i nevýhody (to je zřejmě i důvod, proč nejlepší poskytovatelé nástrojů pro analýzu návštěvnosti poskytují hybridní řešení beroucí si to nejlepší z obou světů). Ve světě log souborů je základním zdrojem dat komunikace serveru a klienta pomocí http protokolu. Podobnou roli hraje DOM(Document Object Model – objektový model prohlížeče) v případě javascriptového řešení. Javascript díky rozhraní DOM přistupuje k různým objektům a vlastnostem www stránky i internetového prohlížeče. Všechny zjištěné hodnoty předává potom většinou v URL v rámci volání neviditelného (průhledného) GIFu o rozměrech 1×1 pixel.

Objektový model prohlížeče (DOM)

Jaká data lze prostřednictvím měřící tečky zjišťovat? Podobně jako zápis log souboru získává informace z položek zjistitelných pomocí protokolu HTTP, javascript získává údaje prostřednictvím objektů, které jsou zpřístupněny tzv. objektovým modelem dokumentu (DOM). DOM je API(aplikační programovací rozhraní – Application Program Interface) pro prezentování dokumentu (HTML nebo XML) a přístup a manipulaci s různými prvky, které daný dokument tvoří (např. značkami HTML nebo řetězci textu).

Z pohledu DOMu je dokument představován stromovou strukturou. Standard DOM definuje vlastnosti a metody pro procházení tímto stromem a zkoumání a úpravy jeho uzlů. Pomocí JavaScriptu můžeme zjišťovat hodnoty různých vlastností těchto uzlů a sledovat podrobnosti o probíhající návštěvě Kořenovým elementem je window, který zprostředkovává přístup ke všem ostatním elementům dokumentu.

Pomocí rozhraní DOM mohou analytické aplikace získávat podobné informace o návštěvnosti jako pomocí log souboru a ještě některé další informací navíc , které informují o vlastnostech počítače návštěvníka, například

• verze systému a prohlížeče,
• rozlišení monitoru,
• podporu Flashe či Javy,
• akceptaci cookies,
• typ připojení.

Pro zájemce o bližší informace o DOMu doporučuji:

• W3C specifikace
• DOM na Wikipedii
• Objektový model na jakpsatweb.cz
• Poznáváme DOM I., II. a III. – čtivé a pochopitelné

Princip získávání dat pomocí aktivního obsahu
Již víme, jaká data můžeme pomocí aktivního obsahu získat. Zbývá nám tedy objasnit samotný princip měření – asi nejlépe obrázkem.

Klient odešle požadavek na HTML stránku (1). Webový server mu jako odpověď zasílá tuto HTML stránku, která obsahuje vložený JavaScript (2). Kvůli úspoře přenášených dat obsahuje tento JavaScript ve většině případů pouze identifikaci měření a volání externího Javascriptu. Následující příklad ukazuje jaký vložený JavaScript využívá nástroj Google Analytics:

<script src="http://www.google-analytics.com/urchin.js"
type="text/javascript">
</script>
<script type="text/javascript">
_uacct = "UA-324418-1";
urchinTracker();
</script>

Jakmile je HTML stránka načtena do prohlížeče, vložený JavaScript se spustí. Okamžik spuštění je přitom závislý na umístění JavaScriptu v dané stránce, proto se doporučuje umístit JavaScript co nejvýše ve zdrojovém kódu stránky, aby se předešlo nepřesnostem způsobených kliknutím uživatele na odkaz (či tlačítko Back) před načtením celé stránky. Důležité je, že měření pomocí aktivního obsahu měří návštěvnost na základě shlédnutých stránek (pageviews) a ne požadavků (hitů), jako tomu bylo log souborů.

Vložený JavaScript většinou volá další zdrojový soubor umístěný typicky u dodavatele aplikace pro měření (3). Server dodavatele odpovídá zasláním zdrojového souboru (4). Tento soubor je stále stejný a zůstává tak po prvním načtení již v cache prohlížeče.

Úlohou externího JavaScriptu je samotný sběr dat, který je zajišťován díky rozhraní DOM. Po spuštění vytvoří tento JavaScript požadavek na neviditelný obrázek (typicky průhledný obrázek ve formátu GIF o velikosti 1×1 px), který se zasílá serveru shromažďující data o návštěvnosti. K URL požadavku na tento neviditelný obrázek je připojen delší řetězec obsahující informace veškeré informace o dané návštěvě a prohlížeči, které byly JavaScriptem zjištěny (5). Server si tyto informace uloží do databáze a zasílá klientovi zpět prázdný obrázek a cookies pro jednoznačnou identifikaci návštěvníka.

Na tomto místě je vhodné upozornit na jednu ze základních výhod měření pomocí aktivního obsahu, a tou je jeho větší přesnost. URL požadavku na neviditelný obrázek je totiž pokaždé jiné a tím pádem nemůže být tento obrázek načten z cache prohlížeče a analytický nástroj tak zaznamená každý přístup. Na druhou stranu přináší tato metoda jednu nevýhodu – nezapočítává browsery, které nepodporují JavaScript (takovým klientem jsou také vyhledávací a jiní roboti!). Počet takových prohlížečů je však vzhledem k počtu uživatelů využívajících cache nepoměrně menší.

Problémy při měření pomocí aktivního obsahu

Vzhledem k tomu, že měření pomocí JavaScriptu bylo primárně vyvinuto pro měření návštěvnosti, nemusíme se zabývat žádnou úpravou hrubých dat, jako tomu bylo v případě log souborů (protože log soubor sloužil nebo slouží primárně k zaznamenávání aktivity serveru). Nemusíme se zabývat odstraňováním nedůležitých požadavků nebo přístupů robotů, které tato metoda ani nezaznamenává (vzhledem k tomu, že robot neumí interpretovat JavaScript). A nemusíme ani uvažovat nad tím, jak jsou naše statistiky zkreslené pomocí různých cache, protože tato metoda dokáže zaznamenat všechny návštěvy. Unikátní návštěvník je potom nejčastěji definován kombinací cookies a session id.

Jediným problémem je, že měřící JavaScript musí být umístěn na všech stránkách. Jakmile na některé chybí, přicházíme o cenná data a naše statistiky jsou neúplné. Což platí zejména o statistikách pohybu návštěvníka na prezentaci.

Metoda spoléhá na zapnutý JavaScript u návštěvníků, což je zřejmě akceptovatelný požadavek, protože naprostá většina prohlížečů současné doby JavaScript podporuje a naprostá většina uživatelů si jej nevypíná, protože by přišla i o mnoho jiných lákavých služeb dostupných na dnešním internetu.

Zdroje

1. PETERSON, E. T. : Web Site Measurement Hacks, O'Reilly, 2005, ISBN 0–596–00988–7

Související články

• Key Performance Indicators (KPI) - 1. díl
• Log soubor vs. Měřící tečka (Javascript Page Tag)
• Problémy log souboru a jejich řešení
• Získávání dat pomocí log souboru webového serveru
• Co je analýza návštěvnosti
• Pojmy analýzy návštěvnosti
• Veličiny v analýze návštěvnosti