A opět moře. Člověku to prostě nedalo a fotil a fotil. Za ten měsíc, co jsme tam byly, jsme viděli moře rozbouřené, klidné, modré, černé, zelené, osvícené, šumící, řvoucí i tříštící se o skály. To se nedá nefotit.
Fotka vlevo je focena v den příletu. Na letiště jsme dosedli zhruba v šest ráno a v deset už jsem mačkal spoušť a přemlouval racky k pózóvání. A po takovém heroickém výkonu jsem prospal zbytek dne i noci.
