O předešlém víkendu jsem se opět pustil do budování domácího
ateliéru s amatérskými pomůckami jako prostěradlo, čtvrtky, pauzák a
zdroj světla v podobě střešního okna.
Poprvé jsem se o focení předmětů v domácím ateliéru
pokoušel zhruba před měsícem a to zejména ze dvou důvodů
- naučit se fotit v ateliéru, pracovat se světlem a podobné
věci
- nafotit nějaké snímky pro mikrofotobanky
Přestože žádný učený z nebe nespadnul a fotky z prvního
pokusu nebyly úplně úžasné, s pomocí počítače se některé snímky
daly dotáhnout alespoň k mé částečné spokojenost. K druhému
pokusu o focení v domácím fotostudiu mě přiměl desetidílný
seriál Romana Pihana a diskuse na serveru Mikrofotobanky. Sice ne všechny
nabyté znalosti jsem mohl v praxi uplatnit, ale teoretické základy jsou
k nezaplacení.
Zavzpomínal jsem si na dětská léta a pod střešním oknem jsem si za
pomoci dvou sušáků na prádlo a staršího bílého prostěradla vyrobil
bunkr. Pravým účelem bunkru bylo změkčovat a rozptylovat světlo ze
střešního okna, nicméně náhodnému příchozímu se mohlo zdát, že jsem
se tak trochu zbláznil. Do bunkru jsem jako nekonečné pozadí natáhnul
velkou čtvrtku a pořídil si ještě jednu rozptylovací desku
z pauzovacího papíru, kterou jsem do scény umísťoval dle potřeby.
A pak už se mohlo fotit. Přiznám se, že náměty nebyly příliš
koncepční a bylo to většinou „co dům dal“ (což úspěšně
dokazuji na fotkách v této galerii). Příště vyfotím i ateliér
osobně, třeba to někomu pomůže k vlastním pokusům nebo mi naopak
někdo poradí, jak to udělat lépe.
Ani tentokrát nebyly surové fotky úplně bez chyb, ale po doladění
kontrastu a jasu v Google Picasa mám pocit, že některé už se dají
nazývat amatérskou produktovou fotografií nebo amatérským zátiším.
A s některými už i zkouším štěstí na Dreamstime a Fotolii.