Kyjovské údolí v Českém Švýcarsku

Fotit Kyjovské údolí uprostřed léta není kdovíjaká výhra, ale pro nalákaní na kus opravdu fotogenické přírody to bude věřím dostatečné. I přes všudypřítomná třicetistupňová vedra a sucho bývá v kyjovském údolí příjemně – skály spolehlivě klimatizují údolí a údolí přímo září mnoha tóny sytě zelené barvy. Zkuste si představit, jak to musí vypadat na podzim, když opadávají buky, nebo za mrazivé zimy, kdy se po skalách plazí rampouchy a na Křinici se tvoří jazyky zmrzlého ledu.

Jak se tam dostat?

Kyjov) se nachází na východním cípu národního parku České Švýcarsko. Z Prahy je zřejmě nejjednodušší cesta po silnici číslo 9 (směr Mělník, Česká Lípa). V obci Studánka se odbočuje doleva na Krásnou Lípu odkud už je to do Kyjova co by kamenem dohodil (čili zhruba 5 km). V Krásné Lípě je také nádraží českých drah (mají tam dokonce dvě, což je na takovou vesnici poměrně zajímavý počin). V Kyjově lze automobil zaparkovat přímo u vchodu do Kyjovského údolí (kromě opravdu velkých turistických špiček je parkování bez problémů).

Kyjovským údolím se táhne turistická asfaltová (později šotolinová) silnice, která je jako stvořená pro cyklistiku, ale ani pěší turista – fotograf – by neměl pohrdnout. Podél Křinice se dá dojít až do Zadní Doubice, ale troufám si říct, že pro fotografování si člověk vystačí s prvními třemi kilometry k Turistickému mostu. (Každopádně pokud máte čas, vyplatí se celým údolím rychle projít nebo si jej projet na kole a vytipovat si předem zajímavá místa). Nebraňte se ani odbočkám z hlavní cesty, které mohou vést k zajímavým skalním útvarům (např. Klenotnice, Kyjovský hrádek, apod.)

Pro lepší představu zkoukněte turistickou mapu

Co se dá fotit?

Začnu tím, co jsem tentokrát fotil já. Říčka Křinice (která mimochodem pramení nedaleko obce Studánka) protéká Kyjovským údolím mezi kameny, balvany i kusy skal – to vše tvoří výbornou kulisu pro fotografování proudící vody. A vzhledem k tomu, že světelné podmínky v údolí nejsou úplně ideální (skály opět dělají své) svádí to vše k použití dlouhých expozičních časů a rozmazání vodního proudu. Já jsem navíc použil polarizační filtr k minimalizaci různých odlesků na vodě, což ještě více prodloužilo dobu expozice jednotlivých snímků. Obecně počítejte v údolí spíše s focením klidných scén ze stativu, protože světla na focení z ruky mnoho není.

A co je možné fotit dál? Nabízí se spousta zajímavých krajinných detailů – rostlinky, houby, kapradí, skály, mech. Divoký přilehlý les vytváří zajímavé scenérie ve všech ročních obdobích. A zvláštní kapitolou jsou skály, po jejichž hřebenu vede nad údolím poněkud náročnější turistická stezka (plná žebříků, úzkých průchodů a zajímavých vyhlídek).

1- Křinice širokoúhlá	2- trochu dynamiky v popředí (pro větší požitek doporučuji zvětšit)	3 - proudící Křinice
4 - a ještě jedna zelená Křinice	5 - a jedna houbička na závěr