Po namáhavém výstupu na Krippenstein nadešel čas opustit Hallstatt. Tedy
ne, že by už neměl co nabídnout, ale byli jsme hnáni touhou za poznáním
jiných končin Rakouska s vidinou toho, že jinde to může být ještě
hezčí. A protože lození po horách už bylo dost, čekal nás
odpočinkový den, kdy se vzdálenosti překonávaly autem a výškové metry
zubačkou Schafbergbahn.
St. Wolfgang
Přesunuli jsme se zhruba o třicet kilometrů blíže k Salcburku,
k jezeru Wolfgang See. St. Wolfgang je, jak správně varoval
průvodce, hlučnější, větší a rušnější město než klidný Hallstatt.
Těží ze své blízkosti Salcburku a o davy turistů zde není nouze.
Stejně jako město je i kemp Berau
větší, hlučnější, dražší a také o něco luxusnější. Nicméně
i přesto má městečko své kouzlo. Má klidnou promenádu kolem jezera,
kde jsme potkali svérázného psíka, který na povel lovil šutry z pod
vody (potopil se i půl metru). A mají také pěkný kostel
v centru města se slavným oltářem.
Schafbergbahn
Naším hlavním cílem však nebylo město samotné, ale zubačková dráha
na horu Schafberg – Schafbergbahn. Ta za nekřesťanské
peníze překonává s turisty převýšení 1190 m za 40 minut.
A to již od roku 1893. A musím potvrdit, že zážitek to docela je.
Vlak nabírá díky strmosti trati svou výšku poměrně rychle a před turisty
se každou zatáčkou otvírají nové a nové pohledy do údolí na jezero a
člověk se ani nestačí divit, jak rychle projíždí jednotlivými
výškovými pásy a jak rychle je hustý les vystřídán řídkou klečí a
později travnatou pastvinou. Každopádně když jsme přijeli na horní
stanici, obklopila nás mlha hustá jako mlíko (to je na fotkách dobře
vidět). Naštěstí se mraky sem tam rozehnali a mohli jsme tak alespoň místy
nahlédnout do údolí – hora poskytuje výhled v celých
360 stupních a pohled ze strmého svahu je nádherný (škoda je, že to
už na fotkách tak dobře vidět není).
Cestou nahoru i dolů jsem se snažil fotit pohledy z vlaku nebo
různé detaily, ale příliš jsem neuspěl. Vlak po zubech tak hrkal, že
většina snímků byla nakonec rozmazaná. Takže rozhodně doporučuji zvolit
ještě rychlejší časy než byste dávali pod vlivem prvního dojmu a také
je dobré sednout si úplně do zadního (nebo do předního) vagónu –
odtud totiž nejlépe zachytíte vlak v zatáčce spolu s hlubokým
údolím jezera.
Související články