Sergej Lukjaněnko - Denní hlídka

Denní hlídka je klasickým pokračováním úspěšného románu. Dobré zůstalo zachováno a aby čtenář nebyl znuděn, je mu dopřána nějaká ta novinka. Přesně to jsem od Denní hlídky očekával a proto jsem si při hltání Lukjaněnkových slov, řádků a odstavců pochutnal.

I v denní hlídce proti sobě stojí moskevská denní a noční hlídka, Zavulon a Geser. Dva mocní mágové a odvěcí nepřátelé rozehrávají opět komplikovanou a nebezpečnou hru, při které neváhají obětovat své řadové pěšáky ve prospěch dosažení vyššího cíle. A čtenář ani operativci hlídek do poslední chvíle netuší, co jejich velitelé chystají a pouze pomalu, po jednotlivých vrstvách, odkrývají lži, intriky a úhybné manévry maskující hlavní záměr. Blíží se rok 2000 a takové datum neznepokojuje pouze obyčejné lidi… (Věřím, že jako náznak děje toto stačí. Pro svoji potřebu bych toho napsal více, ale bojím se, že bych mohl nazlobit některé čtenáře)

Zatímco vypravěčem prvního dílu byl Anton Goroděckíj, děj Denní hlídky je vyprávěn z pohledu několika různých postav a jak by se dalo očekávat z názvu knihy, je většina postav z řad stoupenců Tmy. A Opět se dočkáme filosofických pasáží a úvah nad povahou sil světla a tmy, tentokrát z pohledu temných. I tentokrát jsou tyto pasáže podle mě trochu dvousečná zbraň, protože citelně zpomalují spád knihy. Nicméně mají své kouzlo a musím přiznat, že mi vadili o něco méně než v Noční hlídce. Jinak přijde čas i na krásy Moskvy a historické Prahy. A dokonce i čas na lásku jejíž nevyzpytatelnost sehraje významnou roli.

Kromě Světlých a Temných vstupuje v Denní hlídce do hry ještě nová třetí síla – neutrální Inkvizice úzkostlivě střežící dodržování Dohody, zaručující rovnováhu sil ve světě. Něco jako šedá eminence povznesená nad denní šarvátky a žijící svým vlastním životem. A ačkoli sehrála v rozuzlení příběhu téměř rozhodující roli (snad jsem neprozradil nic důležitého;-) byla poodhalena jen malá část jejího celkového vlivu. Zřejmě jedna z možností, kudy s mohou vyvíjet další díly.

Jednoduše řečeno je Denní hlídka dobře odvedené spisovatelské řemeslo. Není to kniha, kterou byste v poličce stavěli na čestné místo. Nepřináší nic převratného, ale přesto baví. Je to přesně ta kniha, kterou s ošoupaným hřbetem vláčíte prostředky městské hromadné dopravy, uprostřed zástupu lidí ji otevřete, a rázem se ocitnete v jiném světě, kde řešíte zcela jiné problémy, než na jaké stanici vystoupit. Dávám osm z deseti a přeji příjemné čtení.

O Denní hlídce jinde

• Recenze na Fantasy Planet
• Recenze na Knihovnici

Související články

• Joanne K. Rowlingová - Harry Potter and the Half-Blood Prince (Harry Potter a princ dvojí krve)
• China Miéville - Un Lun Dun
• Sergej Lukjaněnko - Šerá Hlídka
• Bruce Sterling, William Gibson - Mašina Zázraků
• China Miéville - Nádraží Perdido
• Sergej Lukjaněnko - Noční hlídka
• China Miéville - Král Krysa
• Labyrint - Kate Mosse